Půdy

Pedologie – věda, která studuje půdy.

Pedogeneze – vznik půdy. Dlouhodobý proces. Závisí na zvětrávání matečné horniny v podloží, klimatu a působení organismů. 1 cm půdy vzniká u nás asi 100 let.

Humus – odumřelé organismy v půdě. Čím více, tím vyšší úrodnost půdy. Výroba pomocí žížal, v kompostu .

Edafon – vše živé, co se vyskytuje v půdě. Bakterie, sinice, houby, rostliny, živočichové (žížaly, hmyz, korýši ..).

Půdy podle zrnitosti – písčité, hlinité, jílovité.

Písčité půdy – lehké, vysychavé. Náročné na zálivku.

Hlinité půdy – středně těžké. Nejúrodnější. Většinou v nížinách na spraších.

Jílovité půdy – z malých částeček minerálů. Těžké, špatně propustné pro vodu.

Typy půd – černozem, hnědozem, nivní půdy, podzolové půdy, glejové půdy, černice, rendzina..

Černozem – velký obsah humusu. Vznik na spraších. Velmi úrodné. Obilniny. Jižní Morava, jižní Ukrajina a Rusko, prérie v okolí Velkých jezer. Podobné černice – lužní lesy.

Hnědozem – u nás nejvíce rozšířená. Vznik illimerizací (přesun jílových částic z horní do střední části profilu). Mírný podnebný pás. Vhodná pro zemědělství.

Glejové půdy – podmáčené. Rezavě skvrnitá (díky redukci železa).

Nivní půdy – vznik z naplavenin řeky. Různě úrodné. Zaplavované.

Rendziny – mělké tmavé půdy na vápenci. Pavlovské vrchy. Sady, vinice.

Podzolové půdy – kyselé, málo úrodné, kamenité. Ve vlhkém klimatu. Smrkové lesy. Podzolizace – vyplavení Fe, Al a humusu níže.

Červenozemě – zbarvené díky sloučeninám železa. Vlhké teplé klima. Tropy.