METEOROLOGIE

Meteorologie se zabývá atmosférou a počasím.

Počasí je okamžitý stav atmosféry.

Meteorologické prvky – teplota vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, srážky, oblačnost. Dále elektrický a magnetický stav atmosféry, intenzita slunečního záření, stav vodních toků, stav ozonu, prachové znečištění atmosféry.

Barograf - přístroj pro měření tlaku vzduchu. Záznam - barogram.

Stoupající tlak vzduchu – počasí se obvykle zlepšuje.

Pokles tlaku vzduchu - počasí se obvykle zhorší, vznikne více oblačnosti, můžeme očekávat déšť.

Normální atmosférický tlak stanoven v úrovni hladiny moře při teplotě 0°C. Má hodnotu 101,325 kPa

Cyklóna – tlaková níže. Přináší oblačné počasí. Islandská tlaková níže.

Anticyklóna – tlaková výše. Přináší jasné počasí. Azorská tlaková výše.

Synoptické mapy - mapy sloužící k předpovědi počasí.

Teplá fronta – teplý vzduch se nasouvá na studený. Později z oblaků vypadávání srážek.

Studená fronta – studený vzduch vytlačuje teplý vzduch do výšky. Často ochlazení, bouřky a trvalé srážky.

Okluzní fronta – studený vzduch izoloval teplý vzduch od zemského povrchu. Brzy se rozpadne.

Pranostiky - lidová rčení sloužící k předpovědi počasí.

Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři. 24.4.

Únor bílý, pole sílí.

Medardova kápě, 40 dní kape. 8.6.

Na Adama a Evu čekejte oblevu.

Májoví mrazíci – Pankrác, Servác, Bonifác. 12.-14.5.

Krátkodobá předpověď počasí - význam pro leteckou a námořní dopravu.

Dlouhodobé předpověď počasí - význam pro zemědělství

chmi.cz   Český hydrometeorologický ústav

windguru.cz

Meteorologické družice:

1. Oběžné – pohyb ve výškách 800 až 1 000 km.

2. Geostacionární - stále nad jedním místem  ve výšce asi 30 000 km.

Beaufortova stupnice - k odhadu síly větru. Bezvětří, vánek, mírný vítr, vichřice, orkán apod.

Tornádo - silně rotující vítr; při dotyku země způsobuje hmotné škody. Vznik když se teplý vzduch dostane pod chladnější vzduch.

ATMOSFÉRA

Atmosféra - vzduchový obal Země. S rostoucí výškou se hustota vzduchu zmenšuje.

Vrstvy atmosféry: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, ionosféra, exosféra.

Troposféra – do výšky 18 km, obsahuje většinu vodní páry, většina oblaků. S výškou klesání teploty.

Stratosféra – do výšky 60 km. S výškou teplota klesá. Ve výšce 25 až 30 km – ozonová vrstva.

Ozonosféra – pohlcuje nebezpečnou složku ultrafialového UV záření, které narušuje DNA organismů.

DRUHY  OBLAKŮ

Vznik oblaku - stoupající vzduch se ochladí a nasytí se vodními parami.

Cirrus (Ci) řasa

Vláknitá oblaka ve výšce 7-10 km. Ledové krystalky. Příznak blízkosti atmosférické fronty.

Cirrocumulus (Cc) řasokupa

Skupiny bílých obláčků -"beránky". Do zítřka se zhorší počasí.

Cirrostratus (Cs) řasosloha

Průsvitný bělavý závoj vláknitých oblaků. Do zítřka se zhorší počasí.

Altocumulus (Ac) vyvýšená kupa

Bílá až šedá oblaka, vrhají vlastní stín. Hlavně z vodních kapek.

Altostratus (As) vyvýšená sloha

Šedavá oblačná vrstva. Ve středním patře oblačnosti. Někdy vytrvalejší srážky.

Nimbostratus (Ns) dešťový mrak

Šedá až tmavě šedá jednotvárná oblaka. Slunce neprosvítá. Vytrvalé a intenzivní srážky.

Stratocumulus (Sc) slohokupa

Šedé až bělavé skupiny chomáčovitých oblaků. Někdy slabé srážky.

Stratus (St) sloha

Šedá oblačná vrstva nízko nad zemí. Často zakrývá vrcholky kopců. Občas mrholení nebo sněhové jehličky.

Cumulus (Cu) kupa

Zaoblené, zářivě bílé až našedlé oblaky s ohraničenými obrysy. Pěkné počasí, někdy krátkodobé přeháňky.

Cumulonimbus (Cb) bouřkový mrak

Horizontálně i vertikálně mohutný oblak. Může zasahovat až do spodní stratosféry.

KLIMATOLOGIE

Věda o podnebí.

Podnebí – dlouhodobý průběh počasí.

Klimatické zařízení má poruchu

Dokument slovenských, českých a rakouských klimatologů.

Od přelomu let 1991/92 (byla tuhá zima a suché horké léto) se počasí „zbláznilo“. 4 roční období (typické pro mírné pásmo) byly nahrazeny 2 ročními obdobími jako ve stepních oblastech.

Příčiny: vysušili jsme si krajinu ve střední Evropě.

Řešení: je třeba změnit hospodaření s půdou.

Transpirace – výpar vody z rostliny. Transpirující rostlina se zároveň ochlazuje – a ochlazuje i své prostředí.

Velké teplotní rozdíly se vyrovnávají například prudkými dešti. (Např. když se setká horký vzduch z nížiny s chladným vzduchem z hor.)

Vysušování krajiny vede k extremizaci počasí v makroregionu. (Velká sucha, povodně).

Příčiny vzniku povodní a vysušování krajiny:

1. Odlesnění v oblasti horních a středních toků.

2. Rozorání mezí oddělujících polní lány.

3. Orba po spádnici místo po vrstevnici.

4. Napřímení toků a vybetonování jejich koryt.

5. Meliorace – záměrné odvodňování krajiny, vysušování močálů …

Řešení problematiky povodní i vysušování krajiny:

1. Vytvořit meze v podhorských oblastech. Finanční nákladnost pro celé území českých zemí – 2 až 20 mld. Kč. Škody z povodní r.2002 – 70 mld. Kč.  

2. Všude v krajině podpořit fungování  malého vodního cyklu. (Proti velké vodě lze bojovat vodou. Vlhká půda lépe vsakuje vodu.)

3. Vysazovat stromy. (1 list předčí několik klimatizačních zařízení za několik desítek tisíc Kč.)

4. Zachovat a obnovit přirozené meandry řek.

Zvýšení globální teplota za posledních 100 let o 0,7-0,8 °C. (Rostla jen v letech 1910-1940 a 1976-1998).

Velké spory mezi vědci o vlivu CO₂ na globální teplotu.